AMERICKÝ KLUB DAM

Americký klub dam (AKD) se stal hybnou silou ženské emancipace u nás. Musel však urazit dlouhou cestu.
Může za to Náprstek
Vojta Náprstek (1826-1894), horlivý vlastenec, národopisec, cestovatel, organizátor kulturního života a propagátor všeho pokrokového, se během pobytu v USA seznámil s technickými novinkami.  Finančně podporoval různé aktivity, ve svém domě U Halánků založil průmyslové muzeum a jako člen městské rady se zasadil např. o rozšíření telefonu a plynu do domácností, ale třeba též o povolení jezdit s kočárky po chodníku místo po ulici.

15.1.1865 pozval Náprstek spisovatelku Karolinu Světlou a její známé na přenášku o astronomii, kterou u něj pořádal dr. František Studnička. Dámy přednáška natolik nadchla, že toužily vyslechnout další. To se stalo impulsem k založení Amerického klubu dam. Slovo „americký“ bylo chápáno ve významu „moderní.“ Náprstek, „první český feminista,“ jim pro schůzky poskytl svou knihovnu a stal se doživotním protektorem Klubu.
Říkali jim Klubíčka
Do AKD mohla bezplatně vstoupit Češka starší 16 let, na doporučení dvou stávajících členek. Oficiálně stálo v čele Klubu tříčlenné ředitelstvo, ve skutečnosti ale funkce nebyly obsazeny. Je to k nevíře, ale dámy byly schopny se na všem dohodnout. Patřit mezi „Klubíčka“ se brzy stalo prestiží.
Hlavní náplní AKD bylo vzdělávání žen, osvětová a charitativní činnost. Dámám přednášely největší kapacity z mnoha vědních oborů.  Konaly se výlety, exkurze či propagace nových domácích přístrojů.  Dámy mohly navštěvovat i pěvecký sbor a soukromou tělocvičnu.
Harém?
Veřejnost přijala AKD zprvu s nedůvěrou. „Každá pořádná ženská má v neděli po kostele stát u trouby a o Franklinovi vědět nemusí,“ nechal se slyšet jistý profesor.   Panovaly též obavy o počestnost slečen:  „Co z toho vzejde-nějaký harém, jako v Turecku.“   Chodit do domu svobodného muže-to zavánělo skandálem!  K uklidnění přispěl až fakt, že AKD zaštítily společensky uznávané matróny.

Na přednáškách nesměl být krom řečníka přítomen žádný muž. Výjimku dostal po čase jen Náprstek (jeho milá patřila mezi členky Klubu) a též profesor Jan E. Purkyně, který byl dle svých slov „starý a neškodný. Jelikož o přednášky projevili zájem i pánové, nechal Náprstek do dveří knihovny vyříznout okénko, kterým mohli pánové naslouchat, aniž by dámy zahlédli.
Vlk se nažral…
15.2. 1870 byla z rozkazu c.k. policejního ředitelství činnost AKD zastavena. Členky to vyřešily šalamounsky.  Nadále provozovaly stejné aktivity, co dříve, jen si říkaly dámy bývalého AKD.  Díky nim vzniklo v několik dívčích odborných škol a r. 1890 také první gymnázium Minerva.
Až roku1908 byl klub znovu zaregistrován- pod jménem Americký klub českých dam. Věnoval se zj. charitativní činnosti a přečkal i obě světové války. Zrušen byl až po puči r. 1848, protože přídomek „americký“ zněl socialistickému zřízení nepřátelsky.  Konec však nebyl definitivní.  R. 1996 byla činnost spolku opět obnovena. Vrátil se k „Halánkům“, kde dnes sídlí Náprstkovo muzeum.