Když se práce stane koníčkem

Jsou lidé, pro které je největším koníčkem práce. Těžko říct, zda jim to přát a závidět, nebo je upřímně a hluboce litovat. Poznáte je docela snadno podle několika symptomů:
 

1. Milují svou práci
2. Tráví v ní více času než je jejich pracovní doba
3. Tráví v práci nezřídka i víkendy
4. Pracují i doma
5. Dokáží se bavit především o práci a to i ve společnosti
6. I na dovolené jim to nedá a jsou v kontaktu se svými kolegy, aby se dozvěděli co je nového
7. Zanedbávají své ostatní povinnosti, protože jim přijdou malicherné
8. Nemají jiné zájmy, a když, tak pokud jsou spojené s jejich prací
9. Neumí odpočívat
10. Mají někdy psychosomatické zdravotní problémy

Je workoholismus skutečně tak škodlivý?

Je nepochybně velmi náročné být dětmi nebo partnery těchto lidí, kteří by se dali nazvat jako workoholici. Rovněž jejich kolegové a podřízení to nemusí mít s nimi zrovna snadné. Na druhou stranu je to opravdu tak velmi špatné? Jsou lidé, kteří to tak mají dané.

Jsou úzce profilovaní na určitou oblast a vše ostatní považují za ztrátu času. Nelze jim to tak úplně mít za zlé, je to dáno jejich osobností. Mnozí lidé promarní spoustu času zbytečnými činnostmi, toto se jich rozhodně netýká. Jejich výkon je perfektní a jsou to oni, kteří dokáží nastavovat nové profesní laťky, a to rozhodně není na škodu.

Workoholismus sice je považovaný za nemoc a závislost, ale určitě je třeba rozlišovat mezi hlubokým nadšením a závislostí. Nadšení v kombinaci se zralostí a zodpovědností může budit v lidech, kteří mají k práci laxní přístup dojem, že se jedná o patologické projevy, ale rozhodně to tak není. Nebýt povrchní a jít k jádru problému přece není nemoc.

Závislost na práci se projevuje tehdy, když pro dotyčného není důležitá rodina, když prací uniká před svými osobními problémy, když se nedokáže soustředit na mimopracovní aktivity. Pokud se jedná o tento příklad, je možné tuto situaci řešit prostřednictvím léčby.