Že by z jiné galaxie?

Snad žádná rostlina pro mě nemá tak osobní význam, jako je právě kukuřice. Ne, že bych bez ní dnes nemohla být, ale mám na ní krásné, nostalgické vzpomínky. Kukuřice je totiž velice všestranně použitelná. A to nejen v kuchyni, ale přímo na poli.

·         Snad už je můj zločin na kukuřičném poli promlčený a já se mohu dnes vyzpovídat.
·         Jako děti jsme prošlapávaly kukuřičným polem bludiště a pak se v něm ztrácely a hledaly.
·         Asi jsme toho dost zničily, byla to ale veliká legrace, a ještě se člověk cestou v labyrintu najedl.

Tak, jako vyvolává tak trochu tajemný dojem zmíněný labyrint, tak tajemná je sama rostlina.Nikdo totiž neví, jak se k nám dostala. A za možnostmi jejího vzniku jsou rovnou čtyři teorie. V Evropě je její výskyt prokázán na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století.

Kde byla před tím, nikdo netuší. Nedávno někdo rozvinul teorii, že se dostala nějakou záhadnou cestou už v jedenáctém století do Indie. Usuzoval tak podle soch, u kterých (s trochou fantazie) rozpoznával právě kukuřičné palice.

K snídani, obědu i večeři

Výrobky z kukuřice už takovou záhadou rozhodně nejsou.
Ať už se jedná o potravu pro zvířata– siláž, která se vyrábí podobně jako naše 
                                                             kysané zelí, pomocí kvašením mléčných cukrů.

Potravu pro člověka
–         kukuřičný škrob
o   široké využití zejména v čínské kuchyni
o   zjemnění moučníků v kuchyni české
o   zahušťování omáček
–         kukuřičná kaše (polenta) – příprava kukuřičných placek, knedlíků, různých příloh
–         sladká kukuřice– určena k přímé spotřebě
–         corn flakes– čím dál oblíbenější snídaně, v kombinaci s mlékem
–         biopalivo– sporné teorie o vlivu na životní prostředí.

V čem mám však naprosto jasno ze své vlastní zkušenosti je to, že kukuřice je výbornou návnadou na ryby. Ať už se jedná o tu zavařenou nebo foukanou.